Červenec 2016

Turistika

6. července 2016 v 11:59 | Růžena |  Naše činnost
Začalo to tím, že na sobotní vycházce začali někteří účastníci brblat, že naše výlety jsou sice fajn, ale jednou za měsíc je málo. Tak mě napadlo, proč nechodit ve všední den. Stejně se vycházek účastní důchodci. Tak jsme domluvili středu, aby to bylo jednodušší a mohlo se s tím předem počítat.
Chodíme od března. Délka našich tras se postupně zvyšuje z původních 6,5 km na 12 km. Každou středu se domlouváme na tu další. Je nás kolem 9 . 9 stálých turistů, diabetiků, kteří chtějí dělat něco pro své zdraví. To přece není málo! Příjemné je, že je to i dobrá parta a myslím, že se všichni na sebe těšíme.
Problém bývá trasa. Přece jen tolik turistiky chce také nápady, kam vlastně jít. Hodil by se nám někdo na navrhování tras.
Zatím procházíme Plzeň - její blízké okolí, Krkavec, Chlum, Radyni i na Kozlu už jsme byli. To je teď pro nás největší výzva.
Procházky jsou celoroční, pouze občas někdo vypadne. Nemoc, návštěva doktora.....
Rádi mezi sebou uvítáme nové příznivce pohybu, případně i náměty na trasy.
Zdraví a těší se na vás Růžena

Dovolená

6. července 2016 v 11:38 | Růžena |  Život s cukrovkou
Máme tady léto a s ním dobu dovolených.
I nám se zachtělo někam vyrazit. Vybrali jsme Moravský kras. Manžel objevil ubytování v penzionu, který má vlastní bazén se slanou vodou. Bezvadné je to, že v případě zájmu máte bazén pouze pro sebe.
Moje nadšení nebralo konce. Co mám pumpu, jsem se nekoupala a také kvůli zánětům močových cest z bazénů. Do cíle jsme dorazili večer ve čtvrt na sedm. Najedli se a hned se šli koupat. Byla to nádhera! Voda byla čistá, bazén velký a vůbec se mě nechtělo ven. Ale těšila jsem se na zítřek, bylo před námi 5 krásných dnů.
Druhý den byly v plánu jeskyně. Ráno Macocha a Punkevní jeskyně s jízdou na lodích. Při vystupování z lodě se loď zhoupla a já narazila holení na ostrou hranu mola. Samotnou mě překvapilo, jakou rychlostí vyroste obří boule. Noha rozseknutá, boule jako hrom. Naštěstí je v Blansku nemocnice, tak další cesta vedla tam. Dopadlo to dobře. Žádná zlomenina, jen nohu zafačovali. Jasná byla jedna věc. Je po koupání.
Jsem sběratelkou cukříků.
Ano, sbírám ty malé, balené cukříky, co dostanete ke kávě či čaji. Takže kam přijedeme, dám si kávu, nebo manžel chodí a prosí. A jak jsme byli v té nemocnici, všimli jsme si, že tam vaří kávu - v jakési recepci - a tam cukříky. Pochopitelně ty, které nemám, protože mají vlastní obal. A bylo po smutku. Když jsem doma vyprávěla synovi, jaké mám krásné cukříky díky zmrzačené noze, jen prohlásil, že to je vrchol optimismu. Tvrdím, že pesimistů je na světě dost, proč bych zrovna já měla rozšiřovat jejich řady. Usmívající se
A tak bylo po koupání. Ale mám nové, krásné plavky, na jedno použití. Kdo už to může říct?
Chodit jsem mohla a tak zbytek dovolené proběhl podle plánu. Viděli jsme všechno, co jsme chtěli. Krásný kraj, krásná místa. Dokonce mě potěšila i jedna maminka s malými dvojčaty a batohem na zádech, když se předklonila a byla vidět inzulínová pumpa na podprsence. I tak se pozná, že diabetici dnes žijí opravdu zcela normálně. Jen se musí snažit a chtít.
Krásné léto přeje Růžena