Červen 2015

Žinkovy

7. června 2015 v 19:02 | Růžena |  Rekondice
V posledním květnovém týdnu se konala týdenní rekondice v Žinkovech.
Moje první rekondice coby organizační vedoucí. Nebyla jsem v Žinkovech už mnoho let. Za ta léta se mnohé změnilo a pobyt dostal novou tvář. Základ zůstal stejný. Po snídani, po odpolední svačině a po večeři odborná přednáška. Mezitím pohyb. Dopoledne cvičení na míči, aerobní a strečinkové cvičení, vycházky. Případně posilovna, fotbal, tenis. Odpoledne výlet na kolech a pěší výlet. Hlavně si pacienti mohli vybrat. Nikdo nebyl k ničemu nucen, přesto se všichni "hýbali" a nikdo se neulejval.
Hned první den dostalo asi 5 pacientů novou inzulinovou pumpu a skoro celé dopoledne se učili zacházet s a obsluhovat svého nového přítele. Tohle je bezvadné! Za normálních okolností je pacient přijat na lůžkové oddělení do nemocnice a tam se učí práci s pumpou. Na rekondici se naučí pracovat s pumpou při běžném provozu. Tzn. jídlo, pohyb, ponocování a hned se všechno konzultuje s lékařem a učí se jak na to, aby to bylo to pravé. Dalším bonusem jsou diabetici, kteří už pumpu mají delší dobu a jsou po ruce s radou a pomocí. A bylo nás tam pumpařů docela dost.
Samostatnou kapitolou byly večerní programy. První večer se vyráběly šperky z ovčí vlny. Druhý den byly dámy ověšeny náušnicemi a přívěsky a musím říct, že byly vkusné a slušelo jim to. Druhý večer vymyslela Jarka - dietka hru na Zlatovlásku. Všechny ženy dostaly na hlavu ubrus a pánové si vybírali " tu svojí." Vzniklé dvojice vymýšleli svatební menu a poté rozvodové menu. Pochopitelně museli znát přesné množství a sacharidový obsah. Vítězný pár dostal cenu.
Ve středu byl společenský večer. Snad největší zážitek z celého týdne. DJ "Sulda" - sám diabetik, měl na starosti hudbu a osvětlení. " Děvčata" nazdobila stoly - byly plné slaných pochoutek, které obstaraly sami pacienti. Pilo se přírodní víno a mlsalo se. Nejprv pacienti děkovali drobnými dárky personálu, potom doktoři a sestřičky obdarovávali pacienty. Slovo měla MUDr. Lacigová a pacienti byli odměňovány za: Nejkratší dobu s diabetem 3 měsíce, nejdelší dobu 51 let, za znalosti a činy......
A dárky byly užitečné - chladicí pouzdra , odborné knihy atd... Líbilo se mi, že sestřičky vyrobily z vlastních zásob malý a velký dort. Pochopitelně slaný. Malý pro nejmladšího diabetika a velký za 51 let s cukrovkou. A tančilo se do půlnoci - děvčata vstoupila každá s jedním dortem - tentokrát sladkým. Uprostřed každého dortu byl malý ohňostroj. Bylo to úchvatné. Po dortu se tančilo do pozdních nočních hodin.
Druhý den na ranní přednášce se řešily glykémie. Proč se vlastně tohle děje zrovna na rekondici? Protože jsme také jen lidi a i diabetici rádi mlsají. A když už si chce diabetik občas mlsnout, měl by to umět. Přispůsobit množství inzulinu přijatým sacharidům a vydanému pohybu. Někteří členové noční zábavy byli schopni tancovat 6 hodin!
Ve čtvrtek večer se pekly špekáčky. Seděli jsme u ohně, počasí nám přálo a bylo nám fajn. Ten týden utekl jako voda.
Co mě nejvíc zaujalo. Neuvěřitelně milí, ochotní, vstřícní, přátelští lidé všeho věku. Žádné mezigenerační problémy. Všichni byli na jedné lodi a táhli za jeden provaz. Příjemné, milé, ochotné sestřičky a lékařky, ovšem nad tím vším vévodí neuvěřitelný humor MUDr. Lacigové. Tak takhle kdyby fungovala naše společnost, jsme v ráji.
Musím přiznat, že jsem jela s obavami. Jsem poloviční introvert, jak s oblibou říkám. A dokonce i na Silvestra chodím spát v deset hodin. Vydržela jsen na společenském večeru do půl 1. Do ráná už jsem ale oko nezamhouřila, nabuzená a plná dojmů.
Bylo to fantastické. Stálo to za to. Růžena

Rekondice

7. června 2015 v 17:27 | Růžena |  Rekondice
Konstantinovy lázně
V dubnu proběhla letos první a zároveň poslední víkendová rekondice s MUDr. Jankovcem Phd.. Konala se v Konstantinových lázních v hotelu Jirásek.
Tyhle rekondice jsou bezvadné hlavně proto, že můžeme mít s sebou rodinného příslušníka, který se zúčastňuje veškerého dění, tedy i vzdělávání. A bylo nás tam s partnerem 5 párů. Je velice přínosné i příjemné, máme - li partnera, který se zajímá o naši nemoc. Je nás takových dost, ale manžel jedné kolegyně, má znalosti, které nemá jentak někdo. Ona bude mít cukrovku za rok 50 let a jsou spolu celý život. Ovšem toho pána bych nominovala na cenu !( Mám velkou radost z lidí, kteří v dnešní době mají jiné hodnoty než majetek a peníze. Zní to možná divně, ale rozhodla jsem se psát i o jiných lidech, než jen o sobě a někomu by se to nemuselo líbit, tak cizí příběhy pouze anonymě.) A ty znalosti má také díky tomu, že se zajímá. To je na tom to krásné. Čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje potřebu dobrých mezilidských vztahů.
Letošní rekondice byla trochu jiná. Přednášky byly netypické, pacienti se ptali a pan doktor odpovídal. Zrovna tak edukační i dietní sestra. Hodně času se věnovalo otázkám vztahů v rodinách i mimo ně a psychice diabetika. Bylo to bezvadné a přesto, že jsem byla na rekondici už mnohokrát, vždy se najde něco, co ještě nevím. Je velmi důležité si také občas vědomosti oprášit.
V sobotu po obědě byl výlet do Krasíkova Dvora. Je tam kozí farma a taková zvláštní mini ZOO. Občerstvili jsme se kávou a pokračovali na zříceninu hradu Švamberk. Štěstí nám přálo, počasí bylo pěkné, sešli se fajn lidé.
Konec pobytu byl smutný. MUDr. Jankovec odchází z Fakultní nemocnice, tudíž s námi byl naposled. Od července bude soukromý diabetolog. Rozloučili jsme se, udělali poslední foto a konec. Je to velká škoda, ale život jde dál.
Jestli bude nějaká příští "víkendovka" ? Nevím.
Krásný den. Růžena