Co bylo dál

15. února 2015 v 16:17 | Růžena |  Život s cukrovkou
V březnu pro mne přijel táta do nemocnice, odvezl mě do Plzně na přijímací zkoušky na školu a zase zpátky. Přijímačky dopadly dobře a já byla přijata na gymnázium. V září se ze mne stala studentka. Vydržela jsem 6 týdnů. Při první kontrole řekl doktor tátovi, pokud chce aby ze mne něco bylo, tak abych šla do učení. Studium pro mne znamenalo vstávat v 5 hod. ráno, v 17 hod. návrat domů a potom se pochopitelně učit. Bylo mě 15 let, byla polovina října a byla jsem rok diabetičkou. To byl první větší problém. MUDr. Piroch mě tenkrát doporučil, abych se vyučila kuchařkou. Nebudu mít tolik učení, naopak dostatek pohybu a alespoň dobře zvládnu diabetické stravování.. A tak se ze mne stala kuchařka. Musím přiznat, že až po čtyřicítce jsem pochopila moudrost Pirochova rozhodnutí. Po vyučení jsem byla dokonce 3x na rekondicích právě jako kuchařka. V kuchyních není zrovna fyzicky lehká práce. Po vyučení jsem dostala umístěnku do nemocnice a pamatuji, jak nám vozili mléko v 25 litrových konvích, které vyhodili u silnice a my, 18 i leté holčiny jsme nosily v každé ruce jednu konev. Jak mě tenkrát bylo dobré posilování z rekondic. Nemylte se. Zákon o ženách a 15 i kg břemenech se nedodržoval tenkrát ale ani teď. Ale díky téhle práci a díky každodennímu posilování jsem byla v dost dobré fyzické kondici.
Až do mých 24 let probíhal život naprosto normálně. Pokud se tomu tak dalo říkat, ale větší problémy jsem neměla. Ale pak mě začalo být špatně a dost často. Problémy s jídlem, vysoký cukr, spoustu acetonu. Oba mí doktoři -závodní lékařka i Piroch - mě utvrzovali v tom, že nežiju jak mám a hlavně mám držet životosprávu. Ze zoufalství jsem si tenkrát za své koupila lázeňský pobyt v Karlových Varech. Pití minerálních vod u mne vyvolalo zvracení a já se za tehdy krvavý peníz prozvracela celým pobytem. Což hlavně znamenalo ležet na pokoji na kapačkách. Po návratu z lázní mě napadla má první a bohužel ne poslední lest. V té době měl každý člověk přiděleného svého lékaře a v podstatě neměl šanci jít jinam. Zašla jsem k obvodní lékařce, která mě neznala, řekla, že moje lékařka marodí a popsala, co mě trápilo." Jaksi omylem" o cukrovce nepadlo ani slovo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hellboy hellboy | Web | 15. února 2015 v 16:23 | Reagovat

cukrovka je prostě strašná a zákeřná nemoc, přeju ti hodně štěstí budu doufat že ti bude brzo lépe:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama