Společné akce

11. července 2017 v 9:09 | Růžena |  Naše činnost
Letošní rok je ve znamení utváření a posilování mezilidských vztahů.
K naší vycházkové partě se přidávají další členové. Akce, které pořádáme, si našly své příznivce a pomalu se dostávají do podvědomí širší základny. Také díky presentacím, které vyrábí manžel. Beze slov vypráví o našem životě. Mám velkou radost, když se ozve někdo nový s prosbou, jestli může chodit s námi.
V květnu jsme domluvili návštěvu zámku v Křimicích. Průvodcem nám byl p. Koudelka. Ačkoli s manželem velmi často navštěvujeme různé hrady a zámky, tenhle byl díky p. Koudelkovi výjimečný. Tenhle pán je zaměstnancem knížete Lobkowicze. On sám plus další dva lidé totiž provádí rekonstrukci zámku. Vlastníma rukama se podílí na znovuzrození něčeho, co bylo v dezolátním stavu. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací z dějin zámku a ze života rodu Lobkowiczů. Ale také o tom, jak se co dělalo, že není jednoduché obnovovat zničené věci. Krásné bylo, když pan Koudelka mluvil o tom, jak není jednoduché schánět staré původní kliky. A jeden náš člen prohlásil, že jich má ve sklepě plnou krabici. Takže radost byla na obou stranách.
Bylo příjemné, že nám p. Ing. Lobkowicz coby diabetikům umožnil prohlídku zámku zadarmo. Sešlo se nás 30 a všichni jsme byli velice spokojeni. Po prohlídce nás p. Koudelka ještě provedl zámeckou zahradou.
Byl to velmi pěkný zážitek.

V červnu se konečně konal výlet do SRN. Zúčastnilo se 38 lidí. Navštívili jsme sklárnu Joska v Bodenmais, prošli se kolem Velkého Javorského jezera a navštívili muzeum vycpaných zvířat v Regenhütte.
Počasí nám přálo, nepršelo, jen foukal dost velký vítr. Proto jsme zaměnili lanovku na Silberberg za muzeum zvířat. Přece jen se zúčastnilo dost starších lidí a ze sedadlové lanovky ve větru měli strach. Sklárna s úžasným parkem v tomto období plným květin, spousta krásného skla, možnost občerstvení. Javorské jezero s nádhernou přírodou okolo. Den se povedl.
Tak bylo úspěšně zakončeno první pololetí.
Krásné léto všem přeje Růžena
 

Jsme různí lidé

11. dubna 2017 v 9:28 | Růžena |  Život s cukrovkou
Je tady další jaro. Krásné období, které přináší nejen problémy se zažívánímMrkající, ale i povznášení ducha. Opět na balko'ně kvetou stromečky, ale i příroda se zelená, je plná květů - co může být krásnějšího pro lidské oko.
Naše dia parta se od března znovu setkává na čím dál tím více oblíbených vycházkách. Probíráme stav mysli i těla a zjišťujeme, jak jsme si v zimě chyběli. Přece jen schůdnost cest je pro nás velmi důležitá.
Minulý týden jedna z nás chyběla. Je v nemocnici. Hodná a chytrá paní. Je svého druhu v naší partě jediná. Cukrovku má mnoho let, ale nedokázala ji přijmout. A tak žila jako zdravý člověk a dělala "psí kusy". Teď je v nemocnici a všichni ji držíme palce, aby přežila.
Asi před dvěma měsíci mě oslovila dívčina - 27 let. Že by potřebovala pomoci a poradit. Tak jsme se setkaly u šálku čaje a já se nestačila divit. Diabetička od dětských let, něco takového jsem ještě neviděla a přiznávám, že to byl pro mne velký šok. Byla velice dobře edukovaná, se svými znalostmi by mohla radit druhým. Pracuje u pásu v továrně, práci má lehčího typu už s přihlédnutím k diabetu. Přijde domů z práce, lehne si a spí. Spí ve dne , spí v noci. Někdy nejí celý den, to když nemá chuť nebo se jí nechce. A pak se zase nají, protože si vzpomene, že je dobré občas něco slupnout. Pochopitelně je na inzulínu. Zmínila, že celý rok poctivě vážila jídlo a chodila na procházky, glykovaný hemoglobin měla 65, ale po roce ji to přestalo bavit a vrátila se ke svému "volnému životu". Fascinovalo mě to, že má přítele, který ji má rád takovou jaká je a její způsob života je i jeho životem. A tak spolu pracují a spí. Děti neplánuje, co s nimi. Zato komplikace už začínají. Musím přiznat, že jsem nechápala, co po mně vlastně chtěla. Snad se vypovídat, ale dlouho mě ležela v hlavě.
Je fakt, že život s diabetem dá občas zabrat. Ale cukrovka má i jednu přednost oproti jiným nemocem. Naprosto samozřejmé je braní inzulinu a léků. Ale hned na druhém místě je životospráva. Sami si určujeme kvalitu svého života. A k tomu potřebujeme jediné: PEVNOU VŮLI A UKÁZNĚNOST. Nikdo z nás není dokonalý a každý udělá občas nějakou chybu, ať už vědomě nebo z neznalosti. I lékaři tohle chápou, protože žít s něčím celý život není snadné. Ale důležité je, nedělat chyby často. Pak se nasčítávají a je problém.
I proto je velice dobré oceňování diabetiků žijících s cukrovkou 50 let a pokud nemají vážné komplikace, ocenila bych je ještě jednou. Veřejně, aby ti noví, mladí diabetici viděli, že to jde.
Krásné jaro přeje Růžena

Členská schůze

9. dubna 2017 v 16:33 | Růžena |  Naše činnost
4. dubna se konala členská schůze, tentokrát pojatá trošku jinak.
Schůzi zahájil jako vždycky dětský pěvecký sbor. Tentokrát písničkami z pohádek. Mgr. Jana Körnerová - jinak dietní sestra z FN Bory představila nový způsob stravování diabetiků. Předsedkyně Ing. Boulová přednesla zprávu o činnosti SD. V. Hammet přečetl revizní zprávu, předseda RS plzeňského kraje p. Leoš Jochec pozval na Den seniorů a zmínil se o boji za kvalitní život starší generace. Poté předsedkyně promítla presentaci SD za rok 2016. Celou schůzí prováděl Ing. Milan Hrnčiřík.
Teď nastal sváteční okamžik. Jirka Baumruk - mimochodem vzorný vycházkář - letos slaví 50 let života s diabetem. Popřáli jsme mu, dostal diplom a dárek. Nastoupil p. Tomáš Černý s klávesama a další hodinu hrál a zpíval. Ještě jsme poseděli, popovídali a hlavně tancovali. Užili se, bylo to fajn.
V loňském roce bylo společenské odpoledne a bylo velice náročné dát ho dohromady. Proto v letošním roce tuto akci vystřídala sváteční členská schůze.
Ale bylo to fajn. Zase na půl roku.
Příští týden máme divadlo pro diabetiky a bude celkem dost akcí. Máme se nač těšit.
Krásné jaro přeje Růžena
 


Vycházky

9. dubna 2017 v 16:04 | Růžena |  Naše činnost
Letos jsme začali s vycházkami až v březnu.Zima byla tuhá a cesty špatně schůdné. Mile mě překvapilo, že na první vycházku se nás sešlo 14. 14 diabetiků, kteří se nepomlouvají, nehádají a je nám spolu dobře. Z toho mám radost. Zatím chodíme kolem Plzně a vždycky objevíme něco nového.
Jedna vycházka byla trochu jiná. Domluvili jsme se s panem Kabátem, který zná dobře Roudnou. Bylo to perfektní. Historie i přítomnost, kouty o kterých nemáme tušení a informace, které si hned tak nikde nepřečteme. Pohybu bylo sice méně, ale stálo to za to. Zatím jsme se ustálili na 8 km, je to tak akorát.
Je příjemné těšit se každou středu na fajn lidi, probereme co se dá, máme pohyb a pokaždé končíme na kávě, kde ještě hodinku posedíme. Ve dvou podnicích už nám servírky srazily stoly, abychom mohli sedět pohromadě. To potěší.
Znovu plánujeme i pár vycházek sobotních. Jednu do Křimic na prohlídku zámku, druhou do Příchovic na výstavu pivoněk, třetí do muzea dvoutaktů.
Růžena

Poslední výlet

4. ledna 2017 v 15:34 | Růžena |  Naše činnost
28.12. byla nejlepší vycházka roku.
Zúčastnilo se 26 lidí. Sraz byl u Hlavní pošty. Šli jsme na Roudnou do kostela u Všech svatých. Na jaře už jsme na Roudné byli, okukovali kostel a říkali si, jak by bylo fajn se podívat dovnitř. Kostel je totiž nepřístupný. O vánocích se manželovi povedlo sehnat t.č. na pana Kabáta, který je zakladatelem společnosti, která o kostel pečuje. A tak nám kostel otevřel, provedl, seznámil nás s historií i současností kostela a nakonec odpovídal na naše dotazy. Kostel je ve velice dobrém stavu, už i z fotografií je vidět, jak je krásný. Okolní hřbitov už na tom tak dobře není, ale na to, v jakém byl stavu, klobouk smeknout před těmi, kdo se pustili do jeho obnovy. Procházka skončila tradičně u kávy.
V loňském roce jsme v rámci vycházek viděli spoustu krásných míst, utvořila se parta lidí, kterým je spolu dobře a kteří chtějí dělat něco pro své zdraví. Pohyb je přece jen nejen pro diabetika lékem. A tak jsme se důstojně rozloučili s rokem 2016.
Růžena

Výlet

4. ledna 2017 v 15:12 | Růžena |  Naše činnost
10.12. se uskutečnil výlet do Karlových Varů a Lokte.
Procházka po městě, teplý oběd, návštěva muzea Becher spojená s ochutnávkou tří druhů becherovky. Z muzea jsme přejeli do Lokte, na hrad a adventní trhy.
Byl nás plný autobus, počasí bylo nádherné, průvodkyně příjemná. Procházku po K.V. s výkladem plným zajímavostí všichni ocenili. Přece jen je to jiné, než jen chodit po městě a koukat. I zamluvený oběd proběhl bez chyb. Přišli jsme, usedli, okamžitě přinesli chutnou krmi, to fakt nemělo chybu. Po obědě jsme vyrazili do muzea becherovky. Zajímavý výklad, promítání filmu a následná ochutnávka. Překvapilo mne, že každý dostal 3 kalíšky různých becherovek. Na to, že vstupné pro seniory je 50 Kč, je to nezvyklé, i když milé
. Z muzea nás autobus odvezl do Lokte. Čekala nás prohlídka hradu a návštěva adventních trhů. Počasí, adventní výzdoba, vánoční hudba a vůně všech možných specialit udělaly své. Musím ale také přiznat, že jsem nikdy neviděla tolik lidí pohromadě. Protože už se stmívalo, vyniklo i osvětlení a vánoční světelná výzdoba. Zpátky už se šlo za tmy. Cesta zpět po osvětleném mostě všem vyrážela dech. Už jen to slavnostní osvětlení dělalo své. Při pohledu zpátky na hrad, který je nasvícený odspodu a nad jeho věží svítil měsíc na jasné obloze se nám tajil dech. Nebylo jedince, který by si toho nevšiml a neokomentoval to. To se musí vidět, aby to člověk pochopil.
A tak nejen že byl výlet velmi vydařený, měl kouzelnou tečku. Mám radost, že byli všichni spokojeni.
Růžena

Den pro zdraví

24. prosince 2016 v 16:22 | Růžena |  Naše činnost
14.11. je Světový den diabetu.
Při této příležitosti pořádal Svaz diabetiků Plzeň Den pro zdraví.
Pátrala jsem v kronice, první akci tohoto druhu pořádal náš SD v roce 2002. Poslední dva roky měl Den pro zdraví trochu jiný charakter, než předchozí ročníky. Konal se ve spolupráci s Diabetologickým centrem FN Plzeň a v letošním roce se zúčastnil i personál z dětské diabetologie.
SD zajistil prostory a financování této akce, FN odborný personál.
Zúčastnil se i ředitel FN MUDr. Šimánek a šéf Diabetologického centra profesor Rušavý.
Ve svém projevu p. ředitel mimo jiné zdůraznil, že pokud bude ředitelem, bude podporovat diabetické rekondice a prof. Rušavý připomněl spolupraci SD a Diab. centra.
Je fakt, že se potřebujeme navzájem. Nemocnice SD a SD nemocnici.
V každém případě se akce povedla. I přes špatné počasí se zúčastnilo kolem 500 lidí.
Tato akce má hlavně preventivní charakter. Kdokoliv může přijít, změříme glykémii, cholesterol, krevní tlak, citlivost nohou. začínající diabetici se mohou radit s odbornými sestrami. Zakoupit zdravé jídlo, potravinové doplňky, tekuté cukry nebo třeba glukometr. Rehabilitační sestry předváděly cvičení v tělocvičně nebo v bazénu.
Povedlo se. I tímto způsobem se prezentujeme.
Tak zase za rok. Růžena

konec roku

24. prosince 2016 v 15:44 | Růýena |  Naše činnost
Dnes je Štědrý den.
Konec roku se blíží a já se otáčím zpět. Na jaře jsme začali se středečními vycházkami. Sobotní vycházky byly fajn, ale už nám nestačily. Jaro bylo krásné, počasí nám přálo. Rekordní vycházka byla na Kozel. 12 km. Byli jsme na Radyni, na Chlumu, prošli kus Plzně. Naučili jsme se po procházce jít na kávu nebo čaj. Podzim už nám tolik nepřál. Počasí nic moc, 2x procházka nebyla díky počasí, ale na kávu jsme šli. A nemoci. Snad všichni prodělali virózu, letos byla nějaká úpornější. V prosinci jsme už podruhé navštívili betlém p. Andrlíkové v Příchovicích, spojený s návštěvou výstavy betlémů na obecním úřadě. A tentokrát bude třešnička na dortu, 28.12. máme vycházku na Roudnou spojenou s prohlídkou kostelíka U všech svatých. Jsme objednaní na 10 hodinu, budeme mít průvodce ze spolku, který se o kostelík stará. Zatím to vypadá, že nás bude 2x tolik co jindy.
Letošní rok byl na procházky bohatý a byl velice fajn. Vznikla parta slušných a věrných lidí, co jsou rádi spolu. Z toho mám asi nejlepší pocit.
Tak v příštím roce ahoj. Růžena

Vycházky

1. listopadu 2016 v 8:09 | Růžena |  Naše činnost
Po docela dlouhém létě opět vyrážíme. První vycházka se nepovedla. Pršelo a hodně. Potěšilo mne, že i přesto jsme se sešli. Neviděli jsme se 3 měsíce a měli si co říct, tak jsme vyrazili do Teska na kávu. Děláme seznam výletů, mám radost, že naštěstí je dost nápadů.
Takže byl termín posunut o týden a naše už parta vyrazila podél řeky Úslavy do Lobezského parku. Většina z nás je z Plzně a shodujeme se v tom, jak tu Plzeň špatně známe. Lobezský park je nádherný. Situovaný mezi řekou Úslavou a Lobzy. Tvoří ho krásný lesopark a na velké zatravněné ploše spoustu sportovních atrakcí, vodní dílo... Prostě nádhera. I teď po sezóně. Hned byl park zařazen do seznamu vycházek na jaro.
Příští vycházka bude kolem Litické přehrady. A teď už budou vycházky opět každou středu.
Růžena

Výročí

1. listopadu 2016 v 7:47 | Růžena |  Život s cukrovkou
Je 1.11. 2016. Dnes je to přesně 47 let, co mě na přeštické pohotovosti diagnostikovali diabetes.
Zvláštní je, že když proplouvám svojí pamětí, nenajdu dobu, kdy bych cukrovku proklínala. Byly a jsou situace, kdy mě trápí "diabetická nevyzpytatelnost". To je stav, když dělám všechno správně a výsledky tomu neodpovídají. Bohužel to patří k cukrovce. Snažím se si alespoň říkat, že kdybych byla neukázněná, bylo by hůř.
Pamatuji i doby, kdy jsem ještě pracovala. Nemarodila jsem často a když už, tak to byl spíš úraz. Snad jediná výhoda diabetu je v tom, že nás nutí žít zdravě. A pokud má člověk cukrovku od mládí a chová se jak má, je v mnoha případech zdravější než tzv. zdraví lidé. Co můžeme udělat víc pro své tělo, než se zdravě stravovat, hýbat se a pečovat o svoji mysl? Kolikrát jsem uvažovala o tom, co by bylo, kdybych byla zdravá. Jestli bych posilovala a cvičila každý den, jestli bych "hloubkově" studovala potraviny, zabývala se tím, co je zdravé a co ne. Myslím, že asi ne.
I se svojí cukrovkou jsem docela šťastný člověk. Vychovala (vychovali) jsem syna, mám šťastné manželství a bylo mě 61 let. Takže prognóza sociálních pracovnic, že umřu mladá a nejsem schopna vychovat dítě, se nevyplnila.
Tak bych chtěla vzkázat všem diabetikům, kteří dělají "psí kusy" , že život s diabetem může být stejně pěkný a kvalitní jako bez něj.Smějící se Důležité je ale pro to něco dělat.
Krásné podzimní dny přeje Růžena

Další články


Kam dál